2012-06-02 Brdy
Na první červnový víkend byl připraven klasický vandr na Brdy. V Modřanech jsme se Šťopkou nastoupili do vlaku, kde už nás čekal zbytek sestavy - Sýkorka, Hugo, Chobot, Alí a Robert. Vláček nás dovezl do Rymaní a vandr mohl začít.
Prvním cílem byla návštěva města a hlavně zámku v Mníšku pod Brdy, kde nás prováděla moc prima průvodkyně Anna. Působila trochu nesměle, ale moc mile, tak si myslíme, že jsme možná byli její první prohlídka v nové sezoně. Po prohlídce zámku jsme se prodrali přes právě zde probíhající svatbu a zakotvili v hospodě U Káji Maříka. Vaří tady skvěle, což musel uznat i kuchař Chobot a všichni jsme se parádně nacpali. Další cesta vedla přes les dál do Kytína, kde jsme se na chvilku zastavili na moučník a pivko. Poté již následoval zbytek pochodu na osadu Zelené šišky.
Potkali jsme tlupu dětí na Pražci, ale ostatní osady byly volné, tedy i Zelené šišky. Za chvíli už zde byla hromada dřeva a oheň mohl nerušeně vzplanout. Chobot hrábl do strun, začaly se vařit čaje, padlo několik buřtů a mocně se také kecalo. Hugo mezitím pilně pracoval se dřevem a poctivě sbíral jehličí do krabičky, kterou si pak hlídal jako poklad. Obloha se naprosto vyčistila, vylezl měsíc a už jsme tušili, že nás zde jako vždy žádný deštík nepřekvapí.
Co nás ale překvapilo, byla čtveřice mlaďasů ve věku kolem 25 let, z nichž Kóďa a Jarda se i zdrželi na noc. Jarda hrál hezky na ukulele, což je nástroj, který jsem do té doby ani nedržel v ruce, takže to jistě byla zajímavost. Fajn jsme s nimi pokecali až hodně přes půlnoc, kdy se zavěsili do svých sítí mezi stromy jako netopýři. Jako poslední jsme šli spát s Chobotem a Šťopkou v půl čtvrté ráno.
Nedělní ráno nás probudilo do slunečného dne, udělali jsme si fajnovou snídani, obhlédli ještě Srnčí kemp a pak už jsme vyráželi směr Dobříš. Cesta to byla poměrně dlouhá, zvláště pro Alího, který velkou část cesty nesl Huga a měl toho tak poměrně dost. Do Dobříše jsme ale nicméně došli, prohlédli si zámek i bývalý hrad Vargač a celý vandr zakončili Na Prachandě u nefiltrovaného Rychtáře. Já ho měl s kachničkou, takže to byla tečka jako fík!
Brdy opět nezklamaly, vandr se maximálně vydařil, malý Hugo se s námi dospěláky držel statečně, zkrátka to nemělo chybu!
