2014-02-01 Jižní Čechy v pivní pěně
Dostali jsme s Dalim zajímavou nabídku, absolvovat zájezd do jižních Čech s Klubem sběratelů pivních suvenýrů, což je banda cvoků, kteří sbírají pivní etikety, tácky, zátky, sklo a kdoví co ještě. Na sraz dorazilo 29 chlapů a jedna žena, většinou s velkými batohy, které postupně svými úlovky zaplňovali a nad každou kravinou nádherně jásali. Pro podobné sběratele mám opravdu pochopení, neboť sám také nějakou tu sbírečku vlastním.
První zastávkou byl už v 9 hodin ráno pivovar Eggenberg, kde jsme absolvovali s panem sládkem parádní hodinovou prohlídku pivovaru. Poté co jsme absolvovali ochutnávku ve Formance se venku zvedla ranní mlha a vysvitlo slunce. Český Krumlov zimně zářil a jelikož pivo nestálo za moc, vyrazil jsem na půlhodinku na zámek a do města. Pohled na poloprázdné ulice je zde opravdu hodně atypický, neboť v sezoně si zde turisté doslova šlapou po hlavách. Potkal jsem pouze japonský zájezd a prohlídku si parádně užil.
Druhou zastávkou našeho zájezdu byl pivovar Glockner ve Svachově Lhotce. Je to nádherně opravený statek uprostřed golfového hřiště, kde nabízejí kromě jiných, dnes u některých vrstev tak módních "welnessů", třeba i konopné lázně. Prohlídka se sládkem byla velmi zajímavá, ale stejně jsem měl celou dobu pocit, že sem nějak nepatříme. Nicméně pivo bylo lepší než v Krumlově.
Třetím pivovarem byl Gabretus ve Volarech, který sídlí v ohavné moderní budově hotelu Bobík. V restauraci stojí i varny a přes sklo se můžete mrknout i do spilky. Pivo dobré, zatím nejlepší, ale jinak prostory žádný zázrak. Místo sezení zde, jsem si raději udělal hodinovou prohlídku Volar, navštívil krásný hřbitov, staré město s dřevěnými domky a Volarské menhyry. Venku bylo stále slunečno a na únor neuvěřitelných 13 stupňů, takže jsem si to parádně užil.
Poslední večerní zastávka byla pak podle očekávání nejlepší. Šumavský pivovar Vimperk je opravdu krásný a hlavně měl jasně nejlepší a nejchutnější pivní nabídku. Moc jsme si pochutnali, zvláště na 7 sladovém speciálu! Jediné, co bych snad pivovaru vytkl byla tragická obsluha, která nezvládala naprosto nic a málem se zhroutila. Zachraňoval to starý pán, otec majitele, který nás provedl pivovarem a situaci uklidňoval. Nakonec jsme ale domů odjížděli velmi spokojeni.
Na závěr musím uznat, že někteří členové KSPS toho vydrželi ochutnat opravdu hodně a dokázali by bez větších následků, zřejmě vypít i mrtvému oko...
