2021-06-16 Šumavský ráj
Jak je člověku smutno na duši nebo má nějaké starosti, je nejlepší zajet si na pár dní na Šumavu a ta ho z toho zcela jistě vyléčí. Já se rozhodl v pondělí a v úterý ráno už jsem seděl ve vlaku a jel na západ.
Cestou jsem navštívil Nepomuk a kamarády v pivovaru Zlatá Kráva a už odpoledne se rozhlížel z rozhledny na Špičáku na tu šumavskou nádheru. Původně jsem vyjel pouze na tři dny, ale nakonec se z toho vyklubal celý týden. Musel jsem se sice v polovině stěhovat ze Špičáku na jiné ubytko do Alžbětína, ale zase jsem tu spal přímo v nádražní budově na hranici a to nemělo chybu.
Jinak jsem si obešel všechno podstatné, Černé, Čertovo, Prášilské i moje nejoblíbenější jezero Laka, Špičák, Velký Ostrý i s cestou po hranici, přes Svaroh, až dolů do Alžbětína, dále celou Vydru, Tříjezerní slať, Modravu, kousek plavebního kanálu, hranici u Svaté Kateřiny, vodopád Bílou Strž, Ferdinandovo údolí, Hůrku, Prášily a samozřejmě i několikrát Železnou Rudu.
Jako přídavek jsem si pak užil oslavu s kamarády v lesním divadle v Nýrsku, setkání s dalšími kamarády v Modravě a cestou zpět Klatovy a návštěvu pivovarů pana Petružálka v Merklíně a pivovaru v Přešticích.
Byl to krásný týden, plný nádherné přírody a dlouhých túr, zkrátka parádní zážitek, jak už jsem na Šumavě zvyklý. Pobyt splnil svůj účel do puntíku a zase se budu brzy těšit na setkání. Tak zase brzy ahoj Šumavo!
