2013-10-05 Jabko XXIII.
S příchodem barevného listí na stromech nás čekalo již po třiadvacáté, naše tradiční podzimní JABKO.
Letos jsme na vandr vyrazili se Šťopkou již v pátek ráno, abychom si udělali výlet kolem Máchova jezera. Předpověď počasí byla velmi příznivá a opravdu bylo celé tři dny nádherně. U Mácháče bylo sice trochu větrno, ale obešli jsme ho kolem dokola zhruba za čtyři hodinky, včetně asi půlhodinové hry na schovávanou... V Doksech jsme pak počkali na Chobota, Rychlonožku a Zdendu, se kterými jsme strávili první nádhernou noc na útulné osadě Gomorka.
Na sobotní hlavní den dorazilo ale lidí daleko více. Ve vlaku do Bakova nás kromě Alího s Čičíkem, Sýkorky s Lídou a Janou, překvapil i Karel se Zdenou a Anetkou. V Březině nás pak doplnila ještě "Ségra" Jana z Jablonce s Daníkem a nahoře na Drábkách celý Kořbločkovic klan. Suma sumárum 19 lidí, tak tomu už říkám pořádná výprava!
Cesta z Drábek vedla tentokráte přes Krásnou vyhlídku do sadu, kde nás snad poprvé čekaly prázdné jabloně. Něco málo jsme sice napaběrkovali, ale ochutnali jsme spíš okolní hrušky. Dál jsme pokračovali na Hrázku a poté dolů do Příhraz na oběd. Taková tlupa, jakou jsme byli, trochu rozhodila zdejší personál, ale po počátečních rozpacích si s námi poradili na jedničku. Holky akorát litovaly, že zde není jejich idol z loňska tajemný "M", ale to netušily, že je obsluhuje jeho mamka! To bylo tedy překvapení!
S Alím a Šťopkou jsme se trochu víc vpili do židle a neuváženě pustili ostatní napřed. Někteří se pak vydali špatnou cestou, ale ta je naštěstí vyplivla nahoře u Krásné vyhlídky, kde jsme se zase všichni sešli.
To už se někteří výletníci loučili a jádro o jedenácti členech vyrazilo na noc na Gomorku. Zde nás překvapila trochu veselejší skupinka, která nám kromě kytary slibovala i basu. Šťopka zazářila, ale to netušila, že basa nemusí být pouze hudební nástroj, ale i nádoba na lahve piva... Raději jsme se rychle rozloučili a už za tmy se vydali na Sodomku, kde byli staří pardi Bobr s Ještěrkou, kteří se tu údajně pohybují celé léto. Bobr se osvědčil jako dobrý palič, oheň nádherně hořel, Chobot hrábnul do strun a rozhostila se pohoda, podobná té páteční. Došlo dokonce i na otce Abraháma jeho sedm synů a další podobné pakárny, kde hlavní roli hrály Šťopka s Kořenkou a děti.
Ráno jsme se rozloučili a vypravili se na hrad Bezděz. Bylo opět nádherně a celá prohlídka hradu se nám moc vydařila, i když nahoru nešli nakonec všichni.
Po obědě jsme se rozdělili, Chobotovic klan vyrazil na vlak a my se Šťopkou, Alím, Čičíkem a Kořenkou se vydali nádhernou cestou do Doks, kde jsme velmi povedený a slunečný 23.ročník Jabka zdárně ukončili.
