2014-10-10 Jabko XXIV.
Přišel barevný podzim a s ním XXIV.ročník našeho oblíbeného JABKA. Na celý víkend byla nahlášena velmi příznivá předpověď počasí, takže jsme od vandru očekávali jen to nejlepší.
Hned co jsem v pátek zavolil, vyrazil jsem do Vršovic na sraz se Šťopkou, v Bakově jsme nabrali Mnicha a těsně před setměním už jsme šlapali barevným lesem na Sodomku. Už za tmy jsme nadělali dřevo a brzy na kempu pod převisem zaplál oheň. Alí s Čičíkem dorazili zhruba za hodinku a rozhostila se pohoda. Krásný večer jsme využili na oslavičku Mnichova budoucího otcovství, ke které každý přispěl nějakou tou fajnovostí, Podzimním ejlíkem z Falkenštejna počínaje a domácí slivovicí konče. Dvě hodiny po půlnoci jsme pak za mimořádně teplé noci ulehli ke spánku. Myslím, že budoucí Mnichův synek se o své zdraví obávat nemusí...
Ráno po rychlé snídani se spěchalo na vlak, ve kterém seděl Chobot a společně jsme se přesunuli do Bakova. Zde nás čekala Elí s Ježkem a než nám jel vlak do Březiny, vyrazili jsme omrknout hrad Zvířetice. Jablečný okruh jsme tentokráte zvolili po směru hodinových ručiček, tedy Příhrazy - sad - Krásná vyhlídka - Smrťák - Březina a krásně jsme si to užili. Už bez Elí s Ježkem, kteří byli jen na výletě, jsme dorazili opět na Sodomku a užili si báječný i druhý večer. Chobot hrábnul do 11 strun neboť jednu přetrhl hned při ladění a opět jsme seděli až do ranních hodin.
Nedělní ráno bylo mlhavé, což nám na osadě moc nevadilo a vegetili jsme zde až do 10 hodin. Pak nás čekal přesun do Starých Splavů, malý okruh podzimní přírodou na Braniborskou jeskyni, dobrý oběd a na úplný závěr i obhlídka Mácháče.
Letošní JABKO se maximálně vydařilo a opět jsme se alespoň na chvilku vrátili do časů krásných klasických vandrů, kdy klid a pohoda převažovaly nad vším ostatním.
